Osobnosti obce
Maximilián Pracný
Zapomenutý rodák, člověk pro kterého nebyly pojmy jako lidskost, vlastenectví a solidarita cizí. Takovým člověkem byl Maximilián Pracný, který se narodil 6. října 1864 v Hlubočci u Opavy. Velmi na něj zapůsobilo školství a proto se věnoval studiu učitelskému v Opavě. Školu ukončil v roce 1883 a byl ustanoven podučitelem na dvoutřídní škole v Pustějově. V roce 1885 dokončil školu učitelské způsobilosti a oženil se, za manželku si vzal Marii Rokytovou z Pustějova. Od 1. srpna 1887 byl jmenován definitivním učitelem a správcem jednotřídní německé školy v Bravinném u Bílovce.
Rok 1895 znamenal převratné změny v Pracného životě. Tehdy odešel do penze pustějovský nadučitel Mořic Huber a na jeho místo byl vyhlášen konkurs. Z devíti uchazečů byl vybrán obecním výborem Maximilián Pracný. Od 1. března 1896 se v česko-německém Pustějově ujal nový pan řídící školství a zavedl hned nové změny. Zavedl české úřadování a škola byla rozšířena na trojtřídní. Záslužným činem bylo rovněž i vybudování místní knihovny a čtenářského spolku. Roku 1986 byla jím založena kampelička, menší spořitelní a záložní spolek. Další zajímavou aktivitou nadučitele Pracného a jeho mladšího učitele Hilla bylo založení spolku dobrovolných hasičů roku 1897. Svou křesťanskou horlivost plnil nadučitel Pracný rovněž i svou činností v pustějovském kostele, kde měl funkci sbormistra a varhaníka. Činnost celé obce za jeho působení velice vzkvétala a proto není divu, že zastával i posty v obecním zastupitelstvu. Stal se rovněž prvním českým kronikářem v obci. Za své zásluhy v období 1. sv. války mu bylo v roce 1915 uděleno vyznamenání - bronzová medaile na červenobílé stuze - od představenstva Červeného kříže.
Vznik Československé republiky znamenal i nové tvůrčí aktivity v životě nadučitele z Pustějova. Jako věrný Čech se aktivně podílel při vzniku Sokola v obci v roce 1919 a v roce 1926 se stává jeho starostou.
20. prosince 1927 však tento zapomenutý pustějovský vlastenec umírá. Po krátké nemoci ukončil svou životní pouť a 22. prosince byl pochován na zdejším hřbitově za velké účasti spolků a mnoha svých pokračovatelů z celého okolí.
Zapomenutý pan řídící Maximilián Pracný byl jedním z mnoha zapálených národních patriotů, bez kterých by náš národ nemusel být tam, kde je - na cestě svobody a demokracie.
Maximilián Pracný měl 4 děti - syn Maximilián nar. 1889 v Bravinném, zemřel r. 1964 v Praze, dcera Marie nar. 1891 v Bravinném, zemřela r. 1976 v Ostravě / vdaná za Emila Davida z Pustějova/, syn Jaroslav nar. 1897 v Pustějově, zemřel r. 1991 v Lubojatech / ženatý s Marií Knopovou z Pustějova/ a dceru Helenu nar. 1903 v Pustějově, zemřela r. 1963 v Pustějově / vdaná za Bohumila Rybku, ř.u. v Pustějově/.
Syn Jaroslav Pracný po smrti svého otce převzal funkci účetního spořitelního a založenského spolku v Pustějově. V roce 1929 byl přijat na vlastní žádost do Moravsko-slezské vagónky ve Studénce, kam dojížděl z Pustějova. Jako bývalý předseda TJ Sokol předával Němcům sokolovnu, do které se nastěhovala Hitlerova mládež, později Němci z Besarábie. Po válce se Jaroslav přestěhoval s rodinou do Butovic. V roce 1959 odešel do důchodu. V této době se aktivně začal zabývat budováním a instalací Vagonářského musea v zámku ve Studénce a to na podnět tehdejšího ředitele Bezděka.
Zálibou Jaroslava Pracného bylo fotografování. Zanechal dokumenty, které hovoří o minulosti, přibližují historii obce Pustějov a dění za jeho života. Nejen jemu, ale celé rodině nutno poděkovat za zpřístupnění a zveřejnění dochovaných materiálů.