Kostel sv. Maří Magdalény
Na začátku 17. století je pustějovská farnost spravována z Bílova a následně z Kujav. V roce 1678 byl v obci postaven kostel /zděný, krytý došky/, jako veřejná kaple a prelátem Janem Göblem vysvěcena.
O stavbě nového kostela se začalo jednat již v roce 1843, ale okresní komise však žádoat zamítla. Na stálé naléhání p. vládního rady Jana Liebischera a za podpory p. faráře Františka Štaffy byl 2. května 1889 slavnostně položen základní kámen. Stavba byla ukončena v roce 1890 a bez vnitřního vybavení stála 40 000 zlatých / 2 000 zlatých osobní dar p. vládního rady, 1 000 zlatých p. faráře Štaffy/.
Po vnitřním vybavení, které vše bylo pořízeno z milodarů farníků, bylo v roce 1891 připraveno tak, aby na svátek patronky sv. Maří Magdalény mohlo být zajištěno slavnostní vysvěcení. Pro nepřízeň počasí se práce v termínu nezvládly a svěcení bylo odloženo na 16. srpna. Tento slavný okamžik vystihl p. farář Štaffa slovy: -Kostel okrášlen a mnohými věnci ozdoben. Stromky na cestu sázeny, slavobrána s nápisem - Dnes stalo se spasení domu tomuto- postavena. Rány z hmoždířů a hudba za hlaholu všech zvonů oznamovaly v předvečer obci i okolí nastávající slavnost. Zde nutno připomenout, že až do roku 1868 se veškeré farní písemnosti vedly jen německy, avšak samotná duchovní správa byla vždy česká.
Postavením zdejšího kostela se nejhlouběji zapsal do dějin obce třetí farář p. František Štaffa. Působil zde 41 roků / 1884 - 1925 /. Za jeho působení bylo v roce 1900 provedeno sčítání lidu. Pustějov měl tehdy 1 023 duší, z toho 489 mužů a 544 žen. Z celkového počtu bylo 1 012 katolíků, 1 protestantka a 10 Židů. Dále bylo zaznamenáno 996 Čechů, 22 Němců a 5 Poláků. Pokud jde o dobytek, bylo v obci ke dni sčítání 92 koní, 588 krav, 19 koz, 110 prasat, 394 hus a 1 277 slepic.
Dalším farářem byl p. Rudolf Zásměta / 1926 - 1937/. Během jeho působení byla v obci roku 1929 zavedena elektřina a roku 1930 opraven kostel.Opraveno bylo oplechování věže, namontovány nové ciferníky věžních hodin, břidlice nad chrámovou lodí vyměněna za eternit, pořízená nová omítka a veškeré oplechování. Kostel byl uvnitř vymalován, posléze opraveny varhany. Veškeré náklady činily 231 000,- Kč.
Od roku 1937 do 1961 byl pátým farářem a později děkanem p. Mikuláš Šindlář. Jako mnoho jiných kněží i on byl vězněn v koncentračním táboře Dachau. Po tuto dobu spravoval farnost farář p. Alois Heske z Bílova. Přestože byl Němec, ovládal češtinu a kázal výhradně česky. Za jeho působení byly splaceny veškeré dluhy, které vázly na farnosti od opravy kostela z roku 1930.
Druhá světová válka způsobila i na kostele značné škody. Věž musela být pokryta novým plechem, četné díry od dělostřeleckých zásahů byly zazděny, opraveny byly prostřílené píšťaly varhan, opravena malba, oltáře, sochy. Tyto poválečné opravy v letech 1945 - 46 převýšily částku 100 000,- Kč. Uhradila se ze sbírek a darů občanů. Po odchodu p. Šindláře do Hlučína ztrácí obec vlastního faráře a začala být spravována excurrendo z Hladkých Životic. Nejprve to byl p. Antonín Dominik. Ač byl oblíben, musel po jednom roce odejít. Potom v obci působil p. František Navrátil /1962 - 1965/ a od roku 1965 dosud p. Hubert Šula.
V roce 1967 - 70 se uskutečnila opět oprava kostela v obci, kanalizace kolem kostela, dlažba v sakristii,výměna skleněných tabulí ve všech oknech, přestavba elektrického vedení, vymalování kostela, přemalování a pozlacení soch a oltářů, úprava kněžiště nákladem asi 100 000,- Kč. Oprava venkovních částí kostela začala v roce 1987 - plech věže natřen, vež i celý kostel dostal novou omítku vč. natření, měděným plechem pokryty opěrné sloupy a všechny římsy, vyměněny okapy a svody, střecha kostela pokryta novým eternitem, vyspravena žaluziová věžová okna. Poslední fázi této opravy, která trvala 4 roky bylo položení nového betonového chodníku kolem kostela.
Opravy a úpravy stále pokračují. Dne 28. července 1999 v 16 hodin 15 minut opět po 30 létech začaly věžní hodiny místního kostela ukazovat přesný čas. Obecní úřad za finanční podpory občanů /veřejná sbírka/ a za podpory podnikatelské sféry realizoval opravu. Chod věžních hodin je bezúdržbový s absolutní přesností při využití elektronického řešení. Realizaci opravy zabezpečila firma IMPULS-B, s.r.o. Ostrava za přizpění firem VVM-IPSO, s.r.o. Fulnek a DENAS COLOR, a.s. Bílovec. Výtěžek sbírky byl 62 300,- Kč a náklady spojené se zprovozněním činily 62 232,- Kč.
Dne 18. října 2000 byly započaty práce na úpravě aleje pod hřbitovní zdí, aleje u kostela. Skáceno bylo 21 stromů, převážně jírovců maďalů /kaštanů - 17 ks/, které svým stářím ohrožovaly své okolí.
Historie zvonů:
Původní starý kostel byl vybaven pěti zvony:
- - umíráček
- - zvon o hmotnosti 33 kg
- - zvon o hmotnosti 95 kg
- - zvon sv. Maří Magdalény
- - 200 kg - zvon Scta Maria, ora pro nobis - 550 kg
Někdy v polovině 19. století praskl posledně jmenovaný zvon a byl nanovo přelit. Za první světové války v roce 1916 bylo nařízeno odevzdat právě tento nový zvon spolu se dvěma menšími / 33 kg a 95 kg/. V roce 1917 došla sice náhrada 1 800 tehdejších korun, ale pro lid byly tyto zvony pohřbeny.
V jubilejním svatováclavském roce 1929 byl v Brně odlit nový zvon - sv. Václav 584 kg. Takto zrozený byl za velké slavnosti posvěcen a zavěšen k velké radosti všech. Těmto zvonům však nebyl popřán dlouhý život. Nejprve roku 1942 byl odebrán zvon sv. M. Magdalény a pak roku 1945 byl rozbit dělostřeleckým granátem zvon sv. Václav. Po své "smrti" byl však znovu roku 1947 vzkříšen ve stejné zvonařské dílně v Brně, 730 kg. Teď má kostel dva zvony - sv. Václav a umíráček.